Velký bojovník a „univerzál“ Roman Vyšata!
Fotbalové „déjà vu“ prožívá Roman Vyšata v Jedomělicích! Už asi ani nedoufal, že se ještě jednoho dne potká na hřišti se svými souputníky z kopaňské éry. A ač obyčejný kluk z vesnice, který kdysi vlétl do pražského velkoměsta (a nutno dodat, že město ovládá dokonale a to nejen z pracovní policejní pozice, ale i ve víru oslav a nočních tahů 🙂 ) se oklikou vrací zpět ke kořenům a nyní pomáhá své staré dobré partě bojující v dresech jedomělické vísky. Poslední zápasy zastihly Romana ve výtečné formě, a tak doufejme, že ho nezastaví ani zranění, která ho limitují vlastně po celou jeho kariéru.
V posledním kole si nedohrál zápas. Co se stalo?
Koncem prvního poločasu jsem začal cítit přitahovač v levém třísle. Do druhé půle jsem raději nešel, klukům jsem věřil, že to dotáhnou! Chci být připravený do dalších zápasů, závěr podzimu bude těžký, ale já věřím, že pokud se nám vyhnou vážnější zranění, všichni budeme k zápasům přistupovat jako doposud, budeme bojovat o čelo soutěže!
Jak si prožíval zbytek zápasu?
Ne nadarmo se říká, že je lepší být na hřišti, i když to kluci zvládali bez větších problémů. Důležitý byl druhý gól, poté jsme soupeře do ničeho vážnějšího nepouštěli, nicméně se náhodnými akcemi do šancí dostal! Tyto nahodilé příležitosti jsme si s „Jandisem“ (Martinem Jandou), který stál se mnou za klandrem „náležitě užili“ 🙂 . Jinak jsem byl docela v klidu, kluci už tři bodíky zvenku pohlídali! V závěru jsme mohli výsledek ještě malinko vylepšit.
Jak hodnotíš výsledky týmu v probíhající sezóně?
Musíme být pokorní, ale mohli jsme mít i více bodů. Každopádně se držíme čela celé soutěže, musíme být spokojeni.
Překvapila Tě pozitivně či negativně úroveň soutěže?
Vůbec jsem nevěděl, co mě čeká. Nižší soutěže jsem sledoval spíše jen výsledkově. Samozřejmě i Jedo 🙂 . Vzhledem k tomu, že soutěž hraje dost hráčů, kteří hráli soutěže vyšší, určitě soutěži kvalita nechybí. Tím ale vůbec nechci říci, že zde chybí mladí, nadějní hráči! I my takové v týmu máme, musím vyzdvihnout „Zahryho“ s „Vojtou“ (Martina Zahradníka s Vojtou Horou). Skromní, mladí kluci, kteří když je bude fotbal bavit a budou na sobě pracovat, můžou Jedomělicím brzy chybět! Každopádně to v žádném případě není tak, že bych se jezdil na zápasy „vyprdět“, mám toho do středy vždycky dost!
Na jaké reálné umístění dle Tebe mohou „Jedo“ pomýšlet v tomto ročníku?
Jak už jsem se zmínil, pokud se nám vyhnou vážnější zranění a budeme nadále k zápasům přistupovat jako doposud, budeme hrát hodně nahoře!
Jak doposud hodnotíš své výkony a působení v Jedomělicích?
K mému působení v Jedomělicích došlo velice rychle, před ostrými zápasy jsem se svými současnými spoluhráči odehrál opravdu jen málo. Museli jsme se sehrávat během začátku soutěže, což bylo trošku znát. Nicméně vzhledem k tomu, jak mě kluci vzali, rychle poznali, že chci týmu pomoct, naše souhra a následná výkonnost šly nahoru.
Popiš, jak moc bylo složité rozhodnout se v létě pro hostování v Jedomělicích?
Protože pocházím z vesnice, vím, jak se v malých městech a vesnicích fotbal bere. To byl hlavní důvod, proč jsem chtěl někam tímto směrem. Byl jsem v kontaktu s kluby, odkud pocházím (Libochovicko), ale věděl jsem i o zájmu Jedomělic. A také jsem dobře věděl, že zde hrají moji velcí kamarádi, se kterými jsme rozdávali fotbalovou radost 🙂 v Přední Kopanině! Když mi Robert zavolal, že má dlouhodobě mimo hru jednoho z klíčových hráčů, že potřebují na podzim Jedomělice pomoct, nešlo to prostě odmítnout. Vzhledem k vývoji a přijetí všech, kteří se kolem Jedomělického fotbalu „motají“, počínaje hráči, vedením a asi nejpříjemnějším překvapením, kterým jsou fanoušci, musím říci, že každý „výlet“ do „Jedo“ mi dělá velkou radost a natěšení, o čemž fotbal být má!
Není tajemstvím, že Tě přivábilo především volání Tvých bývalých spoluhráčů z FCPK. Jak moc velké to bylo lákadlo si spolu znovu zahrát a byli oni tím hlavním důvodem pro Tvůj odchod z Kopaniny?
To, co jsme si vytvořili na Kopanině, byla takřka rodina a rodina je pro mě vším! Na roky na Kopanině nezapomenu, zažili jsme tam opravdu hodně a to nejen fotbalově! Život jde ale dál a bylo jasné, že to jednou skončí. To, že jsou někteří kluci v „Jedo“, bylo samosebou jedním z důvodů mého příchodu. Z „Kopči“ jsem zatím neodešel, jsem pouze na hostování a kluci na Kopanině možná vykopou zase divizi… 🙂
Parta, která svého času táhla Kopaninu, nyní vlastně působí v Jedomělicích. O trochu starší, ale se stejnou chutí vítězit, navíc skvěle zapadla do místního kolektivu. Jak je možné, že jste se opět sešli takhle pohromadě? Nějaké zvláštní pouto, které Vás v FCPK spojilo?
Hlavně nás spojil Robert! A myslím, že kdyby zavolal komukoli ze staré kopaňácké party, negativních odpovědí by se dočkal jen z důvodů, které nelze spojit s hraním v „Jedo“.
Romane si zkušený hráč, už si pár klubů prošel a něco zažil. Jak hodnotíš klub TJ Sokol Jedomělice jako takový? Klub z vísky o počtu cca 350 obyvatel.
Tak tohle je otázka na delší rozbor! 🙂 Jak jsem řekl, pocházím také z vesnice a vím, jak se zde k fotbalu přistupuje a jak se bere. Jsem moc rád, že mě to v tomto jen utvrdilo a musím říct, že tento rodinný přístup a láska k fotbalu je pro fotbal to nejlepší!!! Nemůžu nikoho jmenovat, protože bych strašně nerad na někoho zapomněl a ani ještě všechny neznám (musíme taky už trochu popít), ale pokaždé, když do „Jedo“ dorazím, je mi s Vámi všemi fajn!
Tvé začlenění do mužstva muselo proběhnout poměrně rychle, také po letní výsledkově rozpačité přípravě si se s mužstvem dokázal sžít a především poslední kola si se stal oblíbencem fanoušků. Jaké to je, když vyvolávají Tvoje jméno?
Naši „Fans“ jsou kapitola sama pro sebe, v tom pozitivním slova smyslu!!! Když pominu sebeuspokojení, tak lidé, kteří na fotbal v „Jedo“ chodí a část z nich ho i zároveň dělá, tak je to hlavní důvod, proč se člověk do „Jedo“ těší! Vyvolávání mého jména je příjemné, známka toho, že mě naši „Fans“ berou, je víc než dobrý pocit!
Zažil si někde podobnou atmosféru na zápasech?
Jedním slovem nezažil!!! Možná větší návštěvy, dva roky jsem působil v Německu, tam je jedno, která soutěž se hraje, lidé tam prostě chodí na každý fotbal. Ale v „Jedo“? Jen v krátkosti – Na jednom našem zápase se byl podívat můj kolega z práce a od té doby v práci pořád vykřikuje hesla, kterými naši fanoušci koření zápasy! 🙂 Naši „Fans“ nejenže v zápase povzbudí, ale zároveň své okolí velmi baví!
Vedení klubu se netají tím, že udělá v zimní pauze maximum pro Tvé další působení v „Jedo“. Jak situaci vidíš Ty? Měl bys zájem a chuť zde nadále pokračovat?
Jak už jsem napsal. Hledal by se málokdo z kopaňácké party, kdo by Méďovi řekl ne, ale jsou věci, kvůli kterým to prostě nejde. Pokud to jen trošku bude možné a Cigoš (předseda klubu FCPK) „nebude dělat vlny“, rád své působení v „Jedo“ prodloužím! Zájem vedení mě velmi těší, ale zároveň je pro mě velmi důležitý i zájem spoluhráčů. Jestli vše sladíme spolu se zdravím, uvidíme se i na jaře!
Pár foteček z bulváru 🙂 Roman večery umí 🙂
Bracha vecery bezesporu umi,vim z vlastni zkusenosti;-)ale na hristi byl,je a bude skveli dokud mu bude slouzit zdravicko a jak jste nazvali clanek,je to opravdu bojovnik;-)Pekny rozhovor..at se vam vsem dari;-)