Nakonec také Martin Janda exkluzivně pro náš web lehce zhodnotil průběh podzimní mistrovské části soutěže, ale hlavně mediálně poprvé promluvil po tragických událostech z posledního srpnového dne tohoto roku. Velká opora zadních řad a druhý nejlepší střelec týmu doposud odmítal veškeré žádosti o rozhovor a s tím spojenou větší medializaci svého neštěstí a statečně se svými nejbližšími bojoval o plnohodnotný návrat do života! A přestože se zvedla obrovská vlna lidské solidarity, ve které byl velmi aktivně mimo jiné zapojen i jeho klub TJ Sokol Jedomělice, musí Martin se svou dcerkou Eliškou nyní procházet tou nejtěžší životní zkouškou. Otevřenou zpověď na vybraná témata přepisujeme v plném znění a Martinovi s Eliškou přejeme i za celý Jedo klub klidné svátky a strašně moc sil do nového roku!
Podzim v I.A třídě
Fotbalový jedomělický podzim bych hodnotil vcelku pozitivně. Jako nováček jsme uhráli 18 bodů a to není úplně málo. Věřím, že na jaře po kvalitní zimní přípravě uděláme těch bodů ještě víc……
Nejsmutnější den v životě
První dny potom neštěstí jsem furt nemohl uvěřit, že už je nikdy neuvidím! Že Eliška přišla o maminku, babičku, a že je vlastně tak malá, že si na ně nebude ani pamatovat! Já ale udělám všechno proto, aby alespoň z mého vyprávění měla nějaké vzpomínky.
Návrat zpět na trávník
Vůbec jsem neměl myšlenky, že bych v brzké době po té události začal hrát znovu fotbal. Nejbližší zápas se přesunul a pak následovalo derby se Slaným. Ještě před osudným dnem jsem se na tento zápas hrozně těšil. Ne proto, že bych bral Slaný jako nějakého nepřítele nebo největšího soupeře, ale proto že jsem věděl, že přijde hodně lidí a bude to krásný zápas se skvělou diváckou kulisou.
Lidská solidarita
Čím blíže byl zápas se Slaným, tak jsem věděl, že musím jít hrát. Od Roberta jsem samozřejmě měl informace, že se připravuje sbírka pro mě a Elišku a já cítil, že tam být musím. To co se pak dělo v den zápasu bylo něco neuvěřitelného-nezapomenutelného. Ještě teď, když na to pomyslím, tak mně běhá mráz po zádech. Chtěl bych říct, že děkuji a nesmírně si vážím všech lidí, co založili pro mě a Elišku účet nebo sbírku, ať už v Jedo, na Přední Kopanině, na Kladně, v Brandýsku nebo do ni nějakým způsobem přispěli.
Díky za všechno
Velké díky patří rodině Nedvědovým a také Milanovi se Soňou….. bez nich, ale i bez Vás ostatních by jsme měli ten start do „nového života“ o dost těžší. Jsem vždy překvapený kolik lidí mi nabízí pomoc a přitom se vůbec třeba ani neznáme. Takže teď už vím, že i u nás v republice žijí hodní lidé. Ještě jednou bych Vám všem chtěl strašně moc poděkovat. Věřte mi, že vděk, který cítím nedokážu ani slovy popsat.
Eliška
V neděli oslavila Eliška druhé narozeniny. Myslím si, že si to užila a já si to budu užívat taky, protože dostala snad všechny hudební nástroje co existují 🙂
Vánoce
Rád bych Vám všem popřál klidné prožití vánočních svátků a do nového roku hodně zdraví a hodně lásky. A nebojte se tu lásku dávat najevo, protože stačí jeden malinkatý okamžik a všechno je pryč a pak už je na všechno pozdě….
S velikým díky
Martin s Eliškou
Napsat komentář