Patrik Plachý vyzve opět Zlonice!
Je to již pár let stará nostalgie, která ožila s postupem Zlonic do naší skupiny Fair Credit I.B třídy středočeského kraje. Vzájemné utkání ze sezóny 2011/12 vzbudilo v lokálním měřítku obrovský rozruch. Tehdejší řež o jedinou postupovou příčku třetí třídy skupiny B vyhráli suverénním výsledkem 3:0 jedoměličtí. Avšak samotný zápas svou kvalitou, atmosférou a emočním vypětím jednoznačně zůstává v hlavách dodnes. Asi nejlepší, téměř heroický výkon v dresu domácích předvedl Patrik Plachý. Kometa zmiňovaného ročníku prožívá nyní „comeback“ a vydatně přispívá k dobrému startu Sokola v tomto ročníku. Malý velký muž se nyní rozpovídal pro náš web.
Patriku zkus vysvětlit důvody tvého nedávného přerušení hráčské kariéry?
Kdo mě zná lépe, ví dobře, co stojí za mojí absencí. Nechci zde ventilovat všechny své problémy, ale dá se říci, že jsem se dostal do složité životní situace a musel ji řešit a vlastně řeším dodnes. Na fotbal nezbýval čas a bohužel ani chuť. A to i přesto, že mám k Jedomělicím opravdu srdeční vztah.
Dobře. Nechme tuto kapitolu a pověz radši, jak se Ti začínalo v létě, po delší době bez pravidelného tréninku?
V létě začínám nejraději, mám rád teplo a naopak ne zimu, tudíž začít v letních měsících bylo ideální. Kolektiv je zde výborný a já se těšil hlavně na své staronové spoluhráče. Vždyť třeba „Kubase“ nebo „Méďu“ beru téměř jak své bratry. Navíc jsem hned poznal a viděl, jak se krásně velebí sportovní areál a také rozrůstá samotný tým hráčů. V Jedomělicích se opět odvedl kus práce a já jsem rád, že mohu být znovu u toho.
V prvním mistrovském utkání v Rakovníku si začínal rovnou v základní sestavě. Jak si zápas viděl?
Pro mě je B.třída naprosto nová zkušenost. Rychlejší a tvrdší hru jsem pocítil hned v prvních minutách zápasu. Na samotné tempo utkání jsem nebyl připraven, stále ještě doháním fyzickou kondici. Na Rakovník se snažíme zapomenout, ten zápas nevyšel vůbec nikomu, ale myslím, že jsme se z něj v určitých ohledech hodně poučili.
Do druhého zápasu s Hřebčí si vstupoval jako žolík a po faulu na Tebe Bobeš Mrština rozhodl utkání. Po delší době si vyběhl opět na domácím hřišti. Jak si to prožíval?
Ve druhém zápase jsem již věděl, oč běží. Přesto mě agresivita hostujících hráčů trošku zaskočila. Na vlastní kůži jsem pocítil, jak se válčí o body a můj kotník dostal opravdu zabrat. Byl jsem ale šťasten, že jsem pomohl k první výhře!
Naopak Vonoklasy v předchozím kole, tam bylo tempo výrazně menší. Přesto se zápasu stalo nečekané drama. Čím si to vysvětluješ?
Já sám do utkání vstoupil až během druhé půle a dostal se téměř ihned do šance, kterou jsem stejně jako ostatní neproměnil. Pokud nedáme více vyložených příležitostí, svým způsobem dáváme šanci soupeři. Utkání se mohlo rozhodnout během úvodních dvaceti minut, bohužel jsme se po té trošku přizpůsobili jejich hře. Ale strašně důležitá výhra!
Nyní se nám do cesty postaví opět Zlonice. Znáš jejich současnou sílu?
Vůbec nevím, jak na tom jsou, ale moc se na ně těším, znám tam pár kluků proti kterým si vždy rád zahraji.
Jak vůbec vzpomínáš Ty na zápas, který před několika lety rozhodl o postupu Jedomělic do Okresního Přeboru?
Pro mě osobně to byl nejlepší zápas v jedomělickém dresu. Atmosféra utkání, gól, výhra, postup a oslavy na to nikdy nezapomenu!
Patriku je těžké něco slibovat, ale můžou fanoušci a všichni v „Jedo“ doufat, že Tě uvidí v jedomělickém dresu celý ročník?
Jednoznačně. Moc mně fotbal chyběl. Jsem moc rád, že můžu být zpět!
Napsat komentář