Výsledky

Tři zlaté body!

V tolik očekávaném utkání na hřišti Unhoště porazil jedomělický Sokol „domácí“ Hřebeč. Zvěsti a zprávy o nevalné kvalitě hracího povrchu nelhaly. Na první pohled slušně připravené hřiště bylo asi tou největší fotbalovou překážkou pro obě mužstva. Doslova zoufalý terén znemožňoval jakoukoliv snahu o kombinaci (či zakončení), avšak podmínky byly pro oba týmy stejné.

Jedomělice posilněni drtivou výhrou z úvodního jarního kola přijeli k zápasu v sebevědomé náladě. Zpět na zem nás ovšem vrátil vývoj po prvním hvizdu rozhodčího. Viditelně aktivnějším hráčům Hřebče patřil samotný začátek utkání a Martin Cílek se musel ihned hodně ohánět a hlavně i několikrát šancím předejít skvělým vyběhnutím. Vše nakonec vyvrcholilo skluzem Martina Jandy, jenž pravděpodobně zastavil míč v našem vápně rukou a z pokutového kopu se dostali domácí do vedení 1:0. Možná nám ale tímto momentem zazvonil pověstný „budíček“! Pozvolna se totiž dostáváme do tempa a zároveň i k brance soupeře. Žádná plejáda šancí se však nekoná, přesto dokážeme být v prvním polovině utkání (na nás) až nezvykle efektivní. Ač ne z úplně ideální pozice Bobeš Mrština překvapí z trestného kopu brankáře a srovnává skóre 1:1. Navíc Bobeš koncem poločasu dokáže dát i rozdílový gól. Po Horákově přiťuknutí promění svůj nájezd v branku na 1:2. K otočení stavu pomohlo určitě naše probuzení po inkasované brance, ale též naprosto správné vyloučení hřebečského stopera. Ten zastavil nedovoleně unikajícího Martina Jandu jako poslední bránící hráč a musel pod sprchy. Do poločasového hvizdu kvůli zranění nedohraje ani Robert Nedvěd a tak do mistrovského zápasu naskakuje po delší době Tomáš Henlín a obstojí velmi dobře.

Po přestávce vstupujeme na jeviště až v moc poklidné náladě a koncentraci. Spalujeme dvě obrovské šance a spoustu nadějně vyhlížejících situací nedokážeme ani dovést k zakončení. A tak více méně dostáváme do hry domácí. Okénka v naší defenzivě nás začínají pálit čím dál více. Naše lehkomyslnost v této fázi zápasu bohužel vítězí. Hřebeč nejenže srovnává na 2:2, ale sahá i po vedení. Logicky přichází na řadu střídání. Kuba Cimrman výborně zastoupí Martina Zahradníka a taky je konečně zase na mužstvu vidět, že chce vyhrát. Rodící se šance bohužel opět neproměňujeme, trefujeme několikrát tyče i břevna. Příležitosti „Horyho“ a „Jandise“ přitom po brance neskutečně volají. Nasazujeme další „těžký kalibr“ Honzu Charváta na samotný hrot našeho snažení. Visí to ve vzduchu, ale stále to nepřichází. Až se do vápna vřítí aktivní Kuba Cimrman a je sražen. Penalta! Velká šance na vítězství je tu. Bobeš Mrština suverénně promění a vedeme 2:3. Pro Bobeše hattrick, ale hlavně pro nás velká úleva. Na konci zápasu ještě nezvykle vzhledem k terénu „vybagují“ naši hráči gól na 2:4, když Petr Jindra nádherně předloží Honzovi Horákovi balón téměř před prázdnou soupeřovu svatyni.

Asi ne příliš líbivý fotbal pro oko diváka. Trochu těch emocí na závěr, kvůli nevyloučení „Horyho“, který si o druhou kartu upřímně asi opravdu říkal. Nicméně pro nás však v konečném součtu úžasný výsledek! Nepředvedli jsme žádný velký výkon, ale dokázali jsme, že i ubojovat výsledek umíme. A také se projevila síla šíře našeho kádru! Všichni střídající borci si svými výkony (už i proti Rakovníku) říkají o základní sestavu a to je moc dobře. V dalším domácím zápase přivítáme Vonoklasy, které v tomto kole vyprovodili Rakovník 4:2. Takže se nenechme mýlit jejich postavením v tabulce. Naštěstí my v „Jedo“ všichni dobře víme (i ze zkušeností 🙂 ), že prohrát se dá úplně s každým!

Do záložky „Fotogalerie/2014-15“ bylo přidáno foto z domácího utkání s rakovnickým Tatranem.

P.S.: trénink středa 17:00