Na podzim nejlepší Milfait a Radošinský

Odborné médium Sokola Jedomělice 🙂 se pokusilo vystavit půlroční vysvědčení všem hráčům, kteří zasáhli do hry středočeské FUMBI I.B třídy skupiny A. Na konci ročníku během rozlučkového večírku bude opět korunován JEDO fotbalista sezóny, a tak i toto pololetní „zrcadlo“ může tak trochu napovědět. Hodně reálně tentokrát visí ve vzduchu udělení putovní zlaté JEDO kopačky, jejíž zásadní podmínkou je vstřelení minimálně deseti branek. Jedomělický web tedy zveřejňuje svůj pohled a své hodnocení jednotlivých borců…

BAKOS PETR – Zdánlivě „univerzál“, který se ale suverénně nejlépe cítí uprostřed hřiště. S přesunem do středu záložní řady doslova ožil. Absolvoval úspěšně bezpočet osobních soubojů a naběhal spousty kilometrů. Někdy sice balón přidrží déle než by si situace žádala, ale v momentě, kdy je tým pod tlakem je tato vlastnost více než cenná. Obhájit trofej pro nejlepšího JEDO fotbalistu tak nemusí být vůbec nereálné.

DRBOTA MARTIN – Výkonnostně velmi pomalý rozjezd do sezóny zapříčinila pravděpodobně častá absence. Pokud poctivě trénuje a odehraje více zápasů v řadě, úroveň jeho hry raketově stoupá. Bohužel to platí i naopak! Jeho pohyb a způsob hry je pro jedomělický sokol rozdílový. Vždyť v druhé polovině podzimu „s nožem na krku“ vstřelil celkem šest branek. Tři asistence na hřišti Družce ho nakonec vymrštily až do čela týmové produktivity.

ERBA MATĚJ – Nejproduktivnější defenzivní hráč Sokola Jedomělice by jistě přispěl ještě větší efektivitou, avšak laboroval celý půlrok s bolavým kotníkem a navíc také musel několikrát zaskočit na jiném postu. Ovšem atletický, hbitý a rychlostní projev, kterým se Matěj prezentuje, naše obrana velmi nutně potřebuje. „Prototyp“ moderního obránce umí i patřičně přitvrdit, a tak doufejme, že si smůlu již vybral. Neboť JEDO ho potřebují směrem dopředu i dozadu!

HORA VOJTĚCH – Stálice základní sestavy posledních let absentovala ze zdravotních důvodů téměř celý podzim. Možná i proto tolik rotovala defenzivní linie. Několikrát se v sezóně pokusil o návrat, avšak neúspěšně. Všichni v JEDO věří v jeho avizovaný nástup do zimní přípravy. Kondičně asi nejlépe připravený borec dělá pro „comeback“ maximum. Jeden z místních vesnických hochů. Velmi důležitý, spolehlivý a stále pozitivně naladěný člen hlavní osy mužstva.

JANDA MARTIN – Hrající asistent trenéra Jana Charváta zasáhl do hry asi dříve, než sám čekal. S plným nasazením se vžil do své nové role, ale stejně tak se zhostil „nutnosti“ pomoci týmu přímo na hřišti. Defenziva se s jeho příchodem značně zlepšila. Zkušený a výborně pozičně hrající stoper ukázal, že pořád umí! Jeho výkon gradoval v posledním kole v Unhošti. Tam předvedl naprosto bezchybnou práci.

KNOTEK RICHARD – Konečně vstoupil aktivně do hry! Jeho návrat udělal radost naprosto všem. I přestože byl rok bez aktivního fotbalu, nebylo to na hřišti téměř znát. Poprvé od úvodu naskočil v pátém kole a prvně JEDO zaznamenalo při šesti gólové výhře i nulu na kontě obdržených branek. Bohužel v dalším týdnu v roli „mstitele“ fasuje červenou kartu a stop na tři víkendy. I tak měl výrazný podíl na bodově povedeném závěru soutěže.

KOLBUCH VLASTIMIL – V současnosti služebně nejstarší působící hráč v klubu, který jako jeden z mála dokázal vstřelit branku ve všech soutěžích, které kdy JEDO hrálo. „Kolbi“ je jeden ze symbolů jedomělické kopané poslední dekády. Bohužel časté absence ať už zranění, nemoci, rodinné důvody či pracovní ho několikrát během podzimu vyřadily z víkendového klání. I přesto se postupem času dokázal posouvat blíž a blíž základní sestavě. A když už v ní byl, přišla ke vší smůle další nucená neúčast.

KOSTOVČÍK TIBOR – V Jedomělicích před současným ročníkem doslova volali po důrazném, poctivém stoperovi. Tibor se zřejmě musel nejdříve sžít s novým stylem a asi jako jediný možná i tak trochu „odskákal“ úvodní nešťastnou domácí prohru s Klobukami. Ovšem svým přístupem a zarputilostí si postupně vybojoval své místo zpět. Konec podzimu dohrával jako středový obránce číslo jedna. Ukázkový přístup a obětavost jsou pro ostatní spoluhráče naprosto příkladné!

MILFAIT FILIP – „Fifík“ má za sebou neskutečný půlrok. Jednoznačně stěžejní hráč jedomělické ofenzivy. Občas se v zápasech nechá rozptýlit a není ve hře. Ale pokud je soustředěný, svým běhavým, všudybylským“ a pro soupeře až otravným projevem je strašně moc cenný! Do šancí a ke gólům se kolikrát dostává snad až nelidsky snadno, ale za vším hledejte pohyb. Škoda menších zranění, která ho provázela. Zároveň také škoda tyčí a břeven, kterých poslední půl rok trefil opravdu hodně.

MRŠTINA BOBEŠ – Úvod FUMBI I.B třídy Bobšovi zdaleka nevyšel podle představ. Chyběla lehkost a také pohyb. Ani očekávaný příspěvek do týmových statistik nebyl hodně dlouho takový, jaký by si všichni přáli. Zřejmě se svezl s nešťastným začátkem soutěže celého mužstva, ale postupně šel viditelně výkonnostně nahoru. Zejména druhé poločasy čtyř posledních kol zvládl skvěle! Tak jako nezastupitelně dokáže tmelit partu mimo hrací plochu, tak už by měl umět zkrotit i své občasné emoční projevy na hřišti samotném.  

NEDVĚD ROBERT – Dlouholetá opora jedomělického sokola nezažívá zrovna herně vydařenou sezónu. První čtyři kola byla z jeho strany doslova a do písmene protrápená. Nedokázal mužstvu pomoci a ani zdaleka nepřipomínal tahouna, který by se na hřišti „rozkrájel“. Technicky ani fyzicky to prostě nebylo ono. Určité zlepšení v druhé polovině podzimu přišlo, ale bylo ho málo než by se na „kapitána“ asi slušelo. Navíc přišlo „tradiční“ svalové zranění a neúčast v posledních dvou kolech.

PALUBA JAN – V letním přípravném období jakoby dal najevo čeho je schopen. Vzadu pevný, nepropustný a naopak dopředu velmi překvapivá rychlost a „drajv“. V ostrých zápasech se však postupně začal vytrácet, až nakonec vypadl i ze sestavy. Evidentně bojoval s jiným systémem hry a pohybu, než byl doposud zvyklý. Ovšem poslední dvě kola se do základní jedenáctky vrátil ve velikém stylu. Proti těžkým soupeřům ukázal, co skutečně umí! Chyběl tomu snad jen gól.

POSPÍŠIL JOSEF – Mladší z brankářské dvojice získává více a více na jistotě. Snad jediný slabší zápas zažil asi jen ve Vinařicích. Naopak několikrát tým podržel. Zejména pak v domácí bitvě se Slaným, kde předvedl několik famózních zákroků. Vždyť první poločas se slánskou rezervou jen díky němu neskončil pro JEDO pohromou. Zlepšit by se mohla a měla práce „nohou“, ale při jeho tréninkové „píli“ to bude složité. Ovšem večer, za to umí vzít slušně 🙂

RADOŠINSKÝ MAREK – Hráč podzimu. Neskutečně šikovný v rychlosti s míčem. Lehce dokáže obejít protihráče a stejně tak snadno se dokáže dostat do zakončení. V debutové sezóně pět gólů z pozice krajního záložníka je skvělý příspěvek a výborné zápisné v novém angažmá. V úvodu ročníku, kdy se tým „trápil“, snad jako jediný snesl vždy i to nejpřísnější měřítko. Jediné, co by se dalo vytknout, jsou častější absence, ať už jde o trénink či klubovou akci.

REZEK ERIK – V létě před sezónou v přípravě vypadal velmi dobře. Možná i dovolená a tím pádem neúčast v prvním kole ho rozhodila natolik, že v mistrovských kláních to prostě nebylo zdaleka ono. Očividné trápení se a snaha o „fotbal z místa“. Svým herním projevem rozhodně nepřipomínal mladého, rychlého, hbitého a technicky zdatného borce. Přitom právě těmito vlastnostmi určitě disponuje. V kombinaci s velmi častými neúčastmi toho odehrál pomálu.

ROUČEK JAKUB – Výborný přestup po všech stránkách. Jednoznačně pro JEDO nákup léta 2019! Nejenže rozšířil flotilu „místních“, ale skvěle se hned začlenil a to v rámci celého oddílu. Jeden z mála, ochotných klubu pomoci i mimo hřiště. V brance z něj čiší jistota. „Nohama“ na gólmana nadstandardní, a tak ho trenéři několikrát využili i v útoku. Na kontě má dokonce vstřelenou branku. Večer pak umí předvést stejně jako jeho kolega z brankoviště hodně parádní věci 🙂

VICENEC PAVEL – Zdravotní trable, které ho vlastně provázely celým podzimem, zapříčinily nejen pomalejší rozjezd do sezóny, ale i časté zápasové absence. Tři vstřelené branky na odehranou „minutáž“ tak nejsou vůbec špatnou vizitkou posledního „Viciho“ půlroku. Navíc svůj poslední zářez načasoval naprosto bravurně. Člen nejužšího klubového vedení rozhodl gólovou hlavičkou o historickém importu všech tří bodů z obávané unhošťské půdy v posledním podzimním kole FUMBI I.B třídy.

VYŠATA ROMAN – Vyloženě nešťastný a smolný půlrok má za sebou Roman. Možná tak trochu i doplatil na výraznou obměnu kádru. Měl velet zbrusu nové obraně, ve které nezůstal kámen na kameni. Na hřišti však zůstal oproti skvělému jaru trošinku za očekáváním. Z tohoto pohledu to určitě chtělo v létě odehrát více přípravných utkání. Než se stihlo „doladit“ v ostrých bojích složení obranné čtyřky, došlo ke zranění, které ho v šestém kole vyřadilo až do konce roku ze hry.

ZAHRADNÍK MARTIN – Ač se stejně jako většina kádru nepotkal především v úvodu ročníku s optimální herní pohodou, tak jemu lze něco vyčítat opravdu jen stěží. Neúnavný a obětavý bojovník s neskutečnou dávkou naběhaných kilometrů.  Několik zápasů odehrál nezvykle i v útoku, ale lépe mu stoprocentně sedí kraj záložní řady. Kdyby proměnil alespoň třetinu svých vyložených brankových možností, praly by se o něj horlivě kluby z mnohem vyšších soutěží.